Rozhovory

Velký rozhovor s Lubošem Kozlem

Před rokem a půl ze dne na den skončil Luboš Kozel s profesionální kariérou fotbalisty a šel trénovat do Slavie. Jak se mu po sezóně a půl trénování našeho béčka tato práce zamlouvá, to bylo hlavní téma našeho rozhovoru, ve kterém Luboš odpověděl i na otázky našich čtenářů.

Rok a půl trénuješ ve Slavii, jaké máš z této činnosti pocity?
 
Určitě jenom ty nejlepší, je to činnost, kterou jsem chtěl vždycky dělat. Pokud člověk cítí, že jeho práce má nějaký smysl, tak ho to i baví. Děláme rozhovor pár dnů poté, co jsme se zachránili, jaro se nám víceméně povedlo, asi se projevila i dobrá zimní příprava, je pěkné vidět, že naše práce nese nějaké ovoce.
 
Je angažmá ve Slavii tvojí první trenérskou zkušeností?
 
Dřív jsem na trénování neměl čas, skončil jsem hráčskou kariéru ze dne na den. Věděl jsem ale, že chci u fotbalu zůstat, že bych chtěl trénovat. Vedl jsem nějaké tréninky malých dětí u nás na vesnici, ale nebyl jsem stálým trenérem.
 
Dokázal sis tedy představit, do čeho jdeš?
 
Už jsem se na trénování připravoval během mojí hráčské kariéry, psal jsem si tréninky, vedlo mě hodně trenérů, mohl jsem je srovnávat a od každého si něco vzít.
 
Kdo z těch všech trenérů na tebe měl největší vliv?
 
Třeba Pavel Trávník je hodně podobný typ jako Miroslav Beránek, dává důraz na herní situace. Nedá se říct, co jsem si od koho vzal, každé mužstvo je jiné, ale určitě si pamatuju, co mě na trénincích bavilo a co ne. Snažíme se sestavovat tréninky tak, aby to kluky bavilo, aby to k něčemu bylo a aby měl člověk dobrý pocit, že dělá správnou věc.
 

Další cíl: profi licence

Máš trenérské áčko, jak jsi k této licenci přišel?
 
Dostávají ji automaticky všichni reprezentanti, takže jsem na žádná školení nechodil.
 
Nechyběl ti teoretický základ?
 
Pět let jsem studoval pedagogickou fakultu, takže něco jsme brali i tam. Chtěl bych si udělat profi licenci, ale zatím nebyla během doby, co trénuju, otevřená, až bude vypsaný nový kurz, určitě se přihlásím.
 
Součástí kurzu na profi licenci je i stáž v nějakém klubu, máš představu, kde bys ji chtěl absolvovat?
 
Samozřejmě každý trenér by se rád chtěl podívat do nějakého klubu na úrovni, do Anglie, Španělska, Itálie. Ale není to lehké se tam dostat, vesměs každý člověk jezdí do klubu, kde má nějaké kontakty nebo známé.
 
Takže pojedeš do Ujpešti?
 
(smích) Tam bych určitě mohl jet, ale nevím, jestli by to mělo nějaký přínos. Záleží na tom, jak se to všechno domluví.
 
Překvapilo tě něco za rok a půl trénování, a? už pozitivně nebo negativně?
 
Každou chvíli mě něco překvapuje, český fotbal je samá překvapení. Když to ale hodnotím z duševního hlediska, tam mě to určitě uspokojuje a naplňuje.
 
Co jsi se za tu dobu naučil?
 
Hodně věcí, je asi pravda, že trenér se zlepšuje s každou zkušeností, člověk si musí zvyknout i co se týče nervového vypětí a reakcí v krizových situací. Nepamatuju si za celou svojí hráčskou kariéru, i když třeba na jiné úrovni, že bych byl někdy tak nervózní jako v posledních týdnech. Soutěž byla tak vyrovnaná, že i když naše bilance byla s podzimní vyrovnaná, tak jsme hráli pořád o záchranu až do předposledního kola. Vím, že je to jenom třetí liga, ale jako trenér člověk cítí napětí mnohem víc než hráč.
 
Na lavičce vypadáš ale docela klidně...
 
Někdy jo a někdy ne. Myslím ale, že moc klidný nejsem.
 
Byla možnost jít trénovat do Slavie jedinou variantou, kterou jsi měl po odchodu z Plzně?
 
Už když jsem se vracel před dvěma a půl lety z Maďarska, tak mě kontaktoval Honza říčka s nabídkou trénovat tady, ale chtěl jsem ještě hrát, nicméně jsem řekl, že bych chtěl jednou trénovat a ve Slavii by mě to bavilo obzvláš?. Pak uběhl rok a v té době přišel Honza říčka se stejnou nabídkou podruhé. Mohl jsem třeba ještě rok hrát, ale pak by třeba podobná příležitost už přijít nemusela a tuhle práci jsem chtěl vždycky dělat. Rozhodl jsem se během jednoho, dvou dnů. Navíc jsem měl zdravotní problémy, které mi bránily v tom, abych mohl hrát na sto procent, takže jsem rád, že jsem přišel.
 
Nebyl jsi trochu otrávený z toho, že jsi během dvou let vystřídal tři kluby?
 
To ne, na Ujpeš? vzpomínám jen v tom nejlepším, co se týče života i hraní. Nemůžu si stěžovat ani na Bohemku, sice se spadlo, ale měli jsme výborné jaro, hrál jsem i docela dobře. Plzeň možná byla chyba, čekal jsem od ní něco jiného, ale to člověk nikdy neví dopředu. Měl jsem nabídky i po Plzni, spíš ale ze zahraničí, ale už se mi moc nechtělo, neměl jsem motivaci.
 
Proč nechceš pomoci nové Bohemce odkoupením tvojí pohledávky?
 
Já už jsem jí pomohl, pohledávku jsem nechal podstoupit družstvu fanoušků a jsem s Bohemkou vyrovnaný.
 
Jak často tě napadne, že by sis rád ještě zahrál na té nejvyšší úrovni?
 
Už mi to ani moc nechybí, občas si říkám, že bych si šel rád zahrát, to ale určitě ještě budu na nižší úrovni. Už v roce 1998 jsem se dozvěděl od doktora, který mi to sice neřekl do očí, ale doneslo se to ke mně, že už si fotbal na vrcholové úrovni nezahraju, další doktor mi řekl, že mám před sebou ještě pět let kariéry, a já jsem rád, že to těch pět let ještě bylo.
 
Smířil jsi se s tím, že jsi musel ukončit kariéru, zatímco ligu hrají ještě starší hráči než jsi ty?
 
Určitě, to jsou věci, které člověk neovlivní a nemá cenu si s nimi zatěžovat hlavu a říkat si, že jsem mohl být někde jinde, kdyby se mi to nestalo.
 
Jaký je to pocit potkávat se ve Slavii s dalšími trenéry, kteří byli tvými spoluhráči, třeba Radimem Nečasem?
 
Určitě dobrý, když vezmu Slavii, tak je to víceméně stále týmová práce, protože mužstev je tu hodně a hráči se mezi nimi neustále prolínají. Když víte, že u jiného mužstva je člověk, se kterým se můžete bavit bez větších problémů, je to vždycky dobré.
 
Vyměňuješ si poznatky s bývalými spoluhráči, kteří se dali také na trenéřinu? Dokážeš si třeba jednou v budoucnosti představit trenérskou dvojici A týmu Kozel – Suchopárek?
 
Tak bavíme se spolu, ale neřekl bych, že je to vyměňování poznatků. Známe se velmi dobře a pokud by třeba někdy podobná nabídka přišla, tak bych se jí nebránil a myslím, že Honza taky ne.
 

Trenérem i hráčem najednou

Jsi hrající trenér, kdo rozhoduje o tom, jestli naskočíš do zápasu? Ty sám na základě toho, že máš chu? si trochu zakopat?
 
(úsměv). Ne, tak to určitě není. Vždycky když jsem hrál, tak jsme věděli, že mužstvo potřebuje nějakým způsobem uklidnit, třeba když se dostávalo pod tlak. Někdy opravdu stačí málo, stačí trochu zkušenosti. Má to třeba někdy i vliv na výkon rozhodčího. Určitě ale není důvodem, že bych si chtěl zahrát. Probíráme to s Pavlem Trávníkem i před zápasem.
 
Všimla jsem si, že jednou jsi byl mezi náhradníky a měl jsi na sobě místo tepláků jen džíny, nepočítal jsi tedy, že do hry zasáhneš?
 
To jsem snad měl jen jednou a vždycky to má svůj důvod, proč jsem na lavičce, třeba když je nás málo hráčů, nepřijde nikdo z áčka. Nebo třeba aby nám rozhodčí povolili ještě někoho na lavičce.
 
Jak trénuješ, když občas ještě do zápasu naskočíš?
 
Dá se říct, že trénuju kluky a občas trénuju i sebe, když to jde, když je například lichý počet hráčů. Ale pravidelně netrénuju, i když nějaký pohyb při trénincích mám. Každé úterý navíc chodíme hrát za trenéry Slavie, pan Šusta vždycky sežene nějakého velice kvalitního soupeře.
 
Jaká je tvoje role na trénincích i během zápasu, posunula se někam od loňského příchodu?
 
Myslím, že se určitě posunula, musím hlavně poděkoval Pavlovi, že mě sem vzal, i když jsem neměl žádné zkušenosti, i když jsme se znali. Spolupráce je teď vyrovnanější, dostávám více prostoru než ze začátku. Mám na starosti rozvičku a pak část tréninku, na které se domluvíme. Jako obránce pracuju hodně na defenzívě. Můžu říct svůj názor k více věcem, ale to je zase jen o zkušenostech.
 
Jaké máš ambice v trénování, chtěl bys zůstat u mládeže nebo se propracovat k dospělým?
 
Spíš mě to táhne do dospělého fotbalu, ale nezříkám se ani mládeže. Asi bych se nevěnoval těm nejmenším, protože mě daleko víc láká pracovat na věcech ohledně taktiky, než někoho učit zpracovávat balón. U malých dětí jsou pokroky nejvíc vidět, ale nejsou to ty taktické záležitosti.
 
A manažerská práce?
 
Těžko teď říct, možná přijde doba, kdy za ni budu i rád, protože trenérských míst není tolik. Myslím si, že ale určité kontakty za tu dobu, co se ve fotbale pohybuju, mám, ještě by to chtělo nějakou řeč, s maďarštinou asi moc neprorazím. Snažím se učit anglicky, zvládnul jsem v ní udělat rozhovor do televize teď ve Vietnamu.
 
Je pro trenéra výhodou, když předtím fotbal hrál?
 
Hráči určitě uvěří něčemu, do čeho je trenér nutí, když jim to ukáže. Neříkám, že musel hrát na vrcholové úrovni, ale nevím, jak by hráči brali trenéra, který by dělal všechno od stolu. Jsou samozřejmě i výjimky, ale záleží i na věku.
 
Vzpomeneš si někdy, když třeba hráči neplní taktické pokyny, na nějaký tvůj zápas, kdy jste je taky úplně neplnili, a trenér z vás byl nervní?
 
Můžou se neplnit, ale záleží na tom, zda se neplní proto, že je hráč plnit nechce nebo není koncentrovaný, anebo když ví, že je to jeho chyba a chce ji odstranit. Když člověk něco řekne a je to jak když házíš hrách na stěnu, tak je to těžký.
 
Fotbal ti asi teď zabírá víc času, než když jsi jen hrál..
 
Určitě, jezdíme třeba pozorovat soupeře, i když teď jsme měli dobré, že soupeř hrál několikrát dva týdny před naším zápasem na Střížkově a nebylo to tak náročné.Většinou vidíme soupeře jednou naživo a máme kazety s jeho zápasy. Byl jsem takhle už třeba v Chomutově, v Kolíně, čáslavi a jinde.
 
Už jsi se zmiňoval, že trénování jsou velké nervy, jak se vyrovnává s prohrou hráč a jak trenér?
 
Myslím, že hráč na profesionální úrovni se musí umět rychle oklepat a taky se umět vyrovnat s nervozitou.
 
A jak vidí rozhodčí trenér a hráč?
 
S rozhodčíma je to někdy těžký... Jako trenéři to ale málo změníme, musí se změnit klima v celém fotbale. Jako trenéra, a hlavně v této soutěži, mě ale vytáčí hodně.
 
Jak tě berou hráči, když jsi občas jejich spoluhráč a trenér? Tykáš si se všemi?
 
Se všemi ne, jen s těmi, co jsem s nimi hrál nebo se známe, ti mladší, co mě nezažili jako hráče, mi vykají.
 
Nejen že ve Slavii trénuješ, ale jsi členem výkonného výboru fanklubu. Co v něm máš v popisu práce?
 
Oslovil mě Jirka Vrba, jestli bych to nechtěl dělat. Nebyl jsem proti, ale nevěděl jsem, zda budu tu práci stíhat. řekl mi, že to nějak uděláme, ale že musí být ve výboru tři lidi za akciovou společnost, takže jsem nakonec kývnul. Letos jsem toho ale moc neudělal..
 
Co bys měl jinak dělat?
 
Předpoklad byl takový, že mám nejblíž k hráčům, takže je kontaktovat kvůli některým akcím a podobně.
 
Vyzkoušel sis ale i roli překladatele pro Györgye Józsiho..
 
Tak to bylo to nejmenší (smích).
 
Kteří hráči z B týmu by mohli jít do A týmu?
 
Určitě jde Karel Kratochvíl, který měl výborné jaro, řekl bych, že v hledáčku by mohli být Bálek, Chleboun, Studík. Věřím, že všichni hráči v béčku mají předpoklady hrát ligu, i když ne třeba ve Slavii.
 
Jaký je tvůj názor na to, aby béčko hrálo druhou ligu?
 
V současné době nemá A tým tak široký kádr, aby béčko druhou ligu mohlo hrát.
 
 
 
 

Komentáře (7)

Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení a registrovaní uživatelé. Přihlašte se zde

  1. Re: Velký rozhovor s Lubošem Kozlem

    vikingzlipy (přítel SN)     před 19 lety 21.06.2005 07:05 |  
    0 0

    Takový dlouhý....:-) Kdo to má číst:DDD
    Ale pěkný.

    • Re: Velký rozhovor s Lubošem Kozlem

      (host)     před 19 lety 21.06.2005 15:54 |  
      0 0

      Tak velky rozhovor asi nebude mit tri otazky, ze jo. Jane

      • Re: Velký rozhovor s Lubošem Kozlem

        vikingzlipy (přítel SN)     před 19 lety 21.06.2005 16:35 |  
        0 0

        Já nic nenamítám, ba naopak.

  2. Re: Velký rozhovor s Lubošem Kozlem

    (host)     před 19 lety 21.06.2005 22:18 |  
    0 0

    Trenérské duo béčka - žádná sláva, pořád jsme se zachraňovali, podzim přímo tristní. Takový podmínky na čfl - tak se musí hrát jen o špičku, chce to nový vítr pro hráče do nové sezóny!

    • Re: Velký rozhovor s Lubošem Kozlem

      (host)     před 19 lety 21.06.2005 23:48 |  
      0 0

      Tak to vem misto nich, kdyz ses tak chytrej. Jane

  3. Re: Velký rozhovor s Lubošem Kozlem

    (host)     před 19 lety 22.06.2005 06:18 |  
    0 0

    Dobrý den Jane,
    domnívám se , že Luboš Kozel byl a je velmi slušným a poctivým člověkem a jako slávista za Slavii vždy poctivě bojoval. Měl velkou smůlu v podobě mnoha zranění, ale v době kdy byl opravdu ve formě , to byl opravdu stoper velmi dobrý. Trochu mi svým stylem připomínal L.Kubíka. Určitě si zaslouží takový rozhovor a aspoň pro mne jsem se z toho článku dočetl víc než jen nějaké obligátní prázdné fráze. Děkuji Jane. Přeji hezký den Vám všem Sokrates

    • Re: Velký rozhovor s Lubošem Kozlem

      (host)     před 19 lety 22.06.2005 10:13 |  
      0 0

      Diky za pochvalu. Tu si zaslouzi i Lubos, protoze byla radost s nim rozhovor delat. jane