Rozhovory

T. Pekhart: Zase budu všem vařit čaj

Přestup útočníka Tomáše Pekharta do Tottenhamu je historicky největším transferem Slavie v dorostenecké kategorii. Tomáš nyní bojuje s reprezentací o účast na mistrovství Evropy hráčů do sedmnácti let a vy si můžete přečíst rozhovor, který jsme pořídili těsně před jeho odjezdem.

Před čtrnácti dny byl zpečetěn tvůj přestup do Anglie, začal už jsi už pracovat na angličtině?
Učím se anglicky od šesté třídy, ale od příštího týdne bych měl začít chodit na intenzívní kurzy, abych se ještě zlepšil.
 
V Anglii už jsi byl na dvou stážích, jak probíhala komunikace, rozuměl jsi?
Jo, docela jsem to zvládal, jenom jsem nerozuměl slangovým výrazům na hřišti, ale podle mě když tam budu týden hrát, tak se do toho taky dostanu. To, že budu rozumět mi asi hodně ulehčí příchod do nového prostředí.
 
Můžeš nastínit průběh tvé fotbalové kariéry?
Fotbal jsem začal hrát v pěti nebo šesti letech v Sušici, z ní jsem pak ve dvanácti letech přestoupil do Klatov do starších žáků. Hráli jsme ligu a v její skupině si mě ze Slavie všimli. Byl jsem o dva roky mladší než ostatní, věkově jsem spadal do mladších žáků. Do Slavie jsem šel ve třinácti, do starších žáků.
 
Kdy sis začal uvědomovat, že jsi lepší než ostatní, kdy jsi měl starší spoluhráči?
Vlastně už od začátku jsem hrál s klukama o dva roky staršíma, protože jsem měl k tomu fyzické předpoklady, byl jsem vysoký. Bylo pak na mě, jestli se mezi staršíma spoluhráčema chytím nebo ne.
 
Nastupoval jsi od začátku v útoku?
Právě že ne, ze začátku mě stavěli do obrany kvůli postavě, táta říkal trenérovi, že mám čuch na góly, ať mě dává do útoku (smích). Teprve v Klatovech jsem začal hrát v útoku, začal jsem jezdit na plzeňské krajské výběry, začalo mi to tam padat.
 
Potom přišel přestup do Slavie, byla jediným klubem, který se o tebe zajímal?
Dva dny před přestupem do Slavie jsem měl odjet na soustředění s Viktorkou Plzeň. Chtěl jsem do ní jít hlavně kvůli panu Žaloudkovi, který pak zemřel, to se mě hodně dotklo... Tak jsem šel do Slavie a myslím, že jsem udělal dobře.
 
Hned v prvním roce jste se s A-žáky dostali hodně daleko v Nike cupu, jak na tenhle úspěch vzpomínáš?
To bylo super. Český Nike cup jsme vyhráli, ve finále jsme prohrávali se Spartou 0:1, vyrovnal jsem na 1:1, v nastaveném čase jsme ještě obrátili na 2:1. Letěli jsme do Helsinek na evropské finále, které jsme taky vyhráli. Světové finále v Manchesteru se nám moc nepovedlo, možná jsme si štěstí vybrali v Helsinkách. Nakonec jsme skončili sedmnáctí, ale i tak to byl velký úspěch.
 
Byl to pro tebe největší týmový úspěch?
Určitě.
 
Začaly tě už v té době pozorovat zahraniční kluby?
Všímaly si mě asi víc od prosince 2004, kdy jsme byli se Slavií na stáži v Tottenhamu. Od té doby začaly probleskovat zprávy, že by o mě měli v Tottenhamu zájem. Loni na podzim jsem byl ještě na podobné stáži v Liverpoolu.
 
Jak tě sledovali, v reprezentaci nebo i ve Slavii?
Hodně v reprezentaci, tam je to o tom, že na zápasy jezdí hodně skautů zahraničních klubů a sledujou kluky dlouhodobě, turnaje jsou každý měsíc. Pak si týmy vybírají, koho by chtěly.
 
V čem se lišily stáže v Tottenhamu a Liverpoolu?
V Tottenhamu to byla taková přátelštější rodinější atmosféra, asi se ke mně chovali i líp, dali mi najevo, že o mě mají zájem. Měl jsem z toho prostě lepší pocit, těžko to popsat. V Liverpoolu jsem byl jen jeden z mnoha,  i manažer mi říkal, že v Liverpoolu si vezmou třeba patnáct mladých kluků, moc se o ně nestarají a nakonec se z nich jeden dostane do áčka. Naopak v Tottenhamu mají dva tři a pořádně se o ně starají a povedou se jim třeba všichni.
 
Zimní přípravu jsi absolvoval s áčkem, poté jsi byl přeřazen do béčka, mrzelo tě to hodně? Nebo už jsi v té době věděl, že odejdeš do zahraničí?
Nevěděl jsem, že někam půjdu. Je mi 16, tak jsem rád, že jsem dostal šanci, určitě mi to něco dalo, ale z přeřazení do béčka jsem si žádnou velkou hlavu nedělal.
 
Proč jsi se rozhodl v šestnácti letech odejít a nezkusit si aspoň chvíli českou ligu?
Jsou na to dva názory. Mně taky lidi nebo rodiče říkali, ať něco nejprve dokážu tady. Další zase říkají, ať odejdu, pokud tu možnost mám, já si myslím to samé. Taková šance může přijít jednou za život a kdybych to neudělal, tak bych si to pak třeba do smrti vyčítal. Prostě jsem se tak rozhodl a stojím si za tím.
 
Uvažoval jsi, že by sis vzal s sebou rodiče?
Uvažoval. Záleží na tom, kdy tam odjedu, kdybych tam jel před prázdninama, tak mamka říkala, že by tam se mnou v začátcích byla. Nenašli mi ještě ale bydlení, budu bydlet s dalšíma dvěma mladýma hráčema u nějaké rodiny, takže tam vlastně naši se mnou ani bydlet nemůžou. Když mi ale byt najdou, tak určitě budu chtít, aby tam se mnou byli chvilku.
 
V rámci akademie Tottenhamu mají hráči ve škole jen angličtinu, počítače, matematiku a komunikaci s médii, jak to bude vypadat s tvým studiem?
Budu ze začátku chodit na angličtinu. Pak mi bylo řečeno, že pokud budu chtít, tak můžu dělat sportovní management, a asi za dva roky bych měl dostat něco jako maturitní vysvědčení. Tady v Čechách se budu snažit dodělat si druhý ročník a zkusím dálkově studovat obchodní akademii.
 
Co si slibuješ od působení v Tottenhamu?
Začnu tam v rezervním celku, které mají svojí vlastní soutěž. Budu tam určitě zase nejmladší, jinak tam jsou kluci okolo osmnácti. Zase budu všem dělat pití a nosit balóny (smích).
 
V jakém časovém horizontu by ses chtěl prosadit do A týmu?
Mluvil jsem s jeho trenérem Martinem Jolem, říkal, že by mě chtěl hned, ale asi si dělal legraci. Dávají tam šanci mladým hráčům, v základu mají tři osmnáctileté. Když na sobě budu pracovat, tak ta šance je hodně velká.
 
Jaké máš cíl v jarní části ČFL, ve které budeš hrát za béčko? Podaří se ti odehrát aspoň jeden zápas? První dva byly odložené, další dva jsi pryč s reprezentací...
Pro mě je velká výzva kvalifikace na mistrovství Evropy, je to pro nás velká šance. Reprezentace do sedmnácti let se tam už pár let nedostala, takže je to teď na nás. Máme sice těžkou skupinu, ale myslím, že postoupit můžeme.
 
Jsi s pěti góly nejlepší střelec týmu, cítíš zodpovědnost?
Myslím si že jo, po útočnících se vždy chce, aby dávali góly, ale nějaký tlak si nepřipouštím.

Komentáře (2)

Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení a registrovaní uživatelé. Přihlašte se zde

  1. Re: T. Pekhart: Zase budu všem vařit čaj

    mart     před 18 lety 30.03.2006 18:35 |  
    0 0

    Clovece, ses si jistej, ze Ti je jen 16? Podle komunikace s novinari (SN), mi pripada, ze's o dost starsi - co se tak pamatuju, tak prumernej teenager odpovida vetsinou tak asi pul slovem, a pokud potrebuje penize(coz je vetsinou) tak maximalne dvema slovy - Tvoje komunikace napovida, ze mas talent asi ne jen na ten fotbal! ... a jeste rozumet cockney - no budu Ti drzet palce.mart

  2. Re: T. Pekhart: Zase budu všem vařit čaj

    (host)     před 18 lety 31.03.2006 22:09 |  
    0 0

    I já budu držet palce. Jen Tomáši nezapomeň na slávii. Taxi.