slavie 9:0, sparta 14:0, slovacko 10:0...má cenu takové zápasy hrát? je to ostuda, ani jednomu týmu to nic nedá..pánové nahoře, proč už dávno není liga zúžená..vždyť je to jen pro ostudu..

Jsem hráčkou 1.FC Slovácko (Veronika Hoferková) a první ligu hraji již 11 let. V době, kdy jsem začínala hrát fotbal, můj klub, DFC Compex Otrokovice, hrával o šesté, osmé místo (bylo 12 týmů) a můžu říci, že zápasy se Spartou, Slavií byly především o betonu a pokusu, co nejméně branek inkasovat, ubránit, co nejdéle nulu. Neměli jsme na víc (fyzicky ani technicky) a víc v našich silách prostě nebylo! A proto to, že hráčky z nižších příček nedokážou uhrát s týmy vyšších příček vyrovnané zápasy není jen jejich chybou. Je to chybou samozřejmě systému!
Byl to krok hodně vedle, když se liga rozšířila z 10ti na 12týmů, a zrušilo se play-off. Ale kdo to hlavně chtěl a pro koho to bylo výhodné, aby se liga rozšířila?? Pro postupující týmy z druhé ligy (získaly větší prestiž:-), pro týmy ze středu a nižších pater tabulky, sestupová propast se více vzdálila) a hlavně a to bylo výhodné především pro Spartu! ---- neboť jí odpadl strach z NEZÍSKÁNÍ DALŠÍHO TITULU!!!, vždyť ty tři roky, co se play off hrála Sparta získala jenom jednou titul, dvakrát Slávie, což asi udžitelné pro budování ženské základny na Spartě není. Jedním z důvodů proč se naše liga přeměnila, podle slov reprezentačního trenéra D. Žovince, byla potřeba zvýšit počet volných termínů pro reprezentaci (uvolnily se dva termíny navíc-v této půlce sezóny již dva nebyly využity pro REPRE A). Všechno se v tu dobu, kdy se o tom rozhodovalo, házelo na reprezentaci, kvůli potřebám repre atd...a když jsme my hráčky namítaly, že to povede k ještě většímu znekvalitnění ligy, nebylo vyslyšeno. A ejhle je to tady! Jen rok s rokem se sešel! Najednou je to jinak, najednou i Sparta cítí, že tohle je už moc. Takže se liga sníží na 10 tymů, ale play off se už nevrátí, vždyť to by byl vstup opět na tenký led...plus se má hrát něco jako obdoba poháru ČMFS u chlapů (má sloužit především pro vyplnění období, kdy budou repre přestávky). Ano, dobrý nápad, jak být stále v zápasovém tempu.
Na posledním srazu reprezentace zaznělo, že ženská reprezentace je vlajkovou lodí celého ženského fotbalu, tím pádem příští podoba ročníku by měla odpovídat zájmům především reprezentace. Tedy zvýšit kvalitu zápasů, aby nejenom reprezentační hráčky, ale i další hráčky, které tvoří základnu pro výběr (otázka současné konzistence výběru reprezentace je další záležitostí...) i budoucnost ženské kopané. Čím více kvalitních jedinců, tím více kvalitní střed. A čím kvalitnější průměr, tím vyšší předpoklad pro úspěch!

A variant a kombinací, jak by naše liga mohla vypadat je mnoho:
SOUČASNÝ STAV: 22 ZÁPASŮ
---------------------------------------------------------------------------------
Vize:
+ 10 tymů a pohár ---- efektivita pro repre ??? (18 zápasů)
+ 10 týmů a play off jak min. sezónu ---- příliš mnoho strachu:-), (24 zápasů)
+ 10 týmů s tím, že by první čtyři hrály pak své play off klasicky (18+4zápasy=22zápasů)
+ 10 tymů a pak první čtyři by pokračovali v soutěži ale už jen mezi sebou-každý s každým dvojzápas, vítěz by byl ten, který získá nejvíc bodů.....atd...(spravedlivější než play off), další čtyři týmy by hráli obdobnou soutěž mezi sebou, a poslední dva o udržení či sestup s dalšími dvěmi z druhé ligy(možnost dalších variant).......liga by byla od začátku do konce hodně napínavá a snaživá. V prvním případě snaha se dostat mezi první čtyři, po té další motiv, vidina možnosti zisku titulu. Zápasy by byly vyhecované a přibylo by stoprocentně kvalitnějších zápasů , bylo by stále o co hrát
(18+6zápasů=24zápasů, lze snížit jen na jednokolově 18+3=21)
+ 8 týmů tříkolově (21 zápasů)
+ 8 týmů dvoukolově a play off prvních šesti týmů s určitým klíčem (14+6=20 zápasů)
+ 8 týmů dvoukolově s následným pokračováním soutěže-první čtyři spolu-každý s každým dvoukolově, viz dále, jak již bylo uvedeno ve variantě 10 týmů a soutěž pro čtyři (14+6=20zápasů)
+ 6 týmů čtyřkolově ----- přílišná redukce, která je až neúnosná nejenom pro ostatní týmy, které by pak měli menší a menší šanci prezentovat se v 1. lize, ale také pro hráčky velmi jednotvárná (20 zápasů)
* vize poháru je u všech soutěží možná

Variant je mnoho, teď je potřeba se zamyslet a hledat řešení ne to nejjednoduchší přinášející osobní ovoce, ale to, které povznese a dodá naší lize kvalitu, v ůsledku dodá kvalitu i naší vlajkové loďi ŽENSKÉ REPREZENTACI. Osobně bych dala přednost vyriantě 8-10 týmů s následnou soutěží mezi prvními čtyřmi a dalšími čtyřmi.
Verča H.

Chtěl bych tady všem poděkovat, kteří rozjeli tuto diskusi a hlavně se nebojí podepsat a neprobíhají urážky, jak to kdysi bývalo. Diskuse se mi líbí. A děkuji, že se zapojila jak Verča Hoferková, tak i pan Milan Matýsek či další, které zatím moc neznám. O Jardovi není třeba mluvit, ten se zde prezentuje už dlouho :-).

Takže fakt díky. Plno věcí je inspirativních a měli by si to přečíst mnohem více lidí. Já osobně si vše pečlivě pročítám.

Pro Jardu D. k TRENÉRŮM: jak jste sám napsal, na špičce jsou již kvalitní trenéři, avšak já měla na mysli trenéry v ženské kopané celkově....tam ta kvalita ještě často pokulhává (ale je to samozřejmě otázka vývoje, času, i fin. motivace, samotného chtění, ale i třeba zainteresovanosti hráček, které s fotbalem končí, aby ve fotbale i nadále zůstávaly, budovaly, zvelebovaly, vzdělávaly se, učily se a pomáhaly tak k dalšímu povznesení....
Samozřejmě nelze všechno házet na trenéry, avšak práce s hráčkami, správné působení na ně, trénování jakožto coachovaní vede ke zdokonalování jednotlivkyň a tím pádem celého týmu. Trenér je coach, head celého týmu. Jak moc se trenér stará okolo svého mančaftu (trénink, hráčky, hledání talentů, ale i získávání hráček, možností, kontaktů, asistenta) to všechno se projevuje na výkonu týmu, ne třeba hned, ale za rok, za dva roky práce….a proto je-li nejenom Hlučín mladý a perspektivní tým, nemusí mít strach o budoucnost….bude-li práce na „tvorbě týmu“ stále intenzivní, do první ligy se musí zákonitě dostat zpět, třebaže na rok ligu opustí (díky práci zákonitě musí být lepší a ještě silnější). A co s juniorkami?-rok se dá i takový tým udržet, střídáním, točením hráček, přátelskými zápasy (ano velmi náročné), nebo zapsáním svých juniorek do 3.ligy, která se připravuje (fin. náročnější varianta, avšak většinou hráčky, které v tomto věku hrají fotbal jsou zapálené a ochotné si i část nákladů hradit samy).
Že se mi to lehce říká, když jsem z vyšší soutěžeJ Nene, tím to není. Mohu říci, že přestup pod Slováckou vlajku nebyl žádnou finanční výhrou. Dosud nám nebyly vyplaceny žádné cesťáky (jezdíme na tréninky taky za své), panu Kvapilovi (dobře že se ještě stará) Slovácko dluží nemalou částku za režijní náklady kolem fungování našeho chodu. Komické a zároveň strašné bylo, když na začátku sezóny nebylo jisté, zda budeme mít čím jezdit na zápasy (Slovácko si vytvořilo u našeho autobusového přepravce dost vysokou dlužnou částku). Materiální vybavení od klubu téměř žádné. Ano máme k dispozici hrací plochu zdarma (chvála bohu za to, že je kde trénovat a hrát), však oblečení, vybavení od klubu nafasované=0, jediné co jsme dostaly je 10 vyřazených míčů A týmem mužů. Tejpy, maséra Slovácko neplatí a v minulosti nikdy jsme nepatřily mezi bohaté týmy, ale díky sponzorování p. Kvapila (firmy COMPEX Otrokovice) nás minulo placení si soustředění, cest na zápasy, pro některé i cesty na tréninky, maséra, v tomhle velká výhoda oproti těm ještě chudším. Bez sponzora, či velkoklubu je fin. zatížení těžké to bezesporu, ale je jedna věc, v kterou věřím a stále se mi osvědčuje, a to v dobrou práci a chuť hrát, což jsou instance, které i ty „malé kluby“ mohou posunovat dál.
Vrátím se však ještě k trenérům. Řeknu příklad: kdyby D. Žovinec byl mužem-managerem-trenérem „ňoumou“ těžko může být Sparta tak vysoko, jak je. To co se dokázalo na Spartě vytvořit jakožto „týmová návaznost“ („A-tým,U-19,U-14,U-12,U-10) je skvělé a někde to takhle koncepčně musí začít. Jasně, že kdyby Sparta neměla tolik peněz kolik má, nepůjde to. Ale samo se to nevytvořilo. Hodně času, sil a úsilí tomu jistě nejenom Dušan museli obětovat. Mince má vždy dvě strany. Kdyby ve Spartě nebyl schopný člověk těžko se něco takového může uskutečnit!
Samozřejmě, že má výhodu, že pracuje s již „udělanými fotbalistkami“ a může si koupit téměř každou hráčku z ligy. A i když všichni víme, jak toto zkupování ligu ničí, přesto tam holky jdou (a je to jejich rozhodnutí), třebaže sedí na lavičce. A je těžké tomuto zabránit, neboť na to má Sparta nárok, tak jak má hráčka možnost odmítnout (bláhová, která by nešla? nejednoznačná odpověď).
Je ale také pravda, že hráčka, která je ve Spartě, má blíže repre, ale to je samé i v Brně v návaznosti na U-19 (a to ani Brno nekupujeJ)…. což jen ukazuje, jak je výživné, když trenér repre není zároveň trenérem klubu. Trenér svým svěřenkyňím vždycky věří víc, je to pochopitelné, ale je až okaté, když jsou tam hráčky, které třeba v klubu významnou roli nehrají (narážím především na U-19) a v jiném klubu stejně stará holka je pilářem.
Proto jsem moc ráda, že náš svaz začíná pracovat a že trenéři reprezentace, jak jsme se nedávno dozvěděly, dostávají již měsíční platy (jistě né žádné závratné částky-ale již tyto částky jsou zavazující k určitým povinnostem, práci). Je to předstupínek k tomu, aby i jednou ženská reprezentace měla trenéra nezávislého a naplno se věnujícího reprezentaci, neboť i ona sama potřebuje změny. Vždyť Dušan je u repre (vyjma malé přestávky) od začátku. Ano, má výsledky, má výkony, ale když se tam na chvíli objevil Pavel Trávník (odešel sám) repre měla také výsledky a výkony. Prostě nedala se nikomu šance jinému než Dušanovi…a jistěže u reprezentací by měli být ti TOP, ale bylo by dobré si uvědomit, že „držením“ si svých pozic se k posunu nejspíš nedobereme (nehaním tím odvedenou práci, věnovaný čas). Ale přijde mi opravdu divné, jak posty našich trenérů reprezentace jsou naprosto nedotknutelné-konzistentní (myšleno U-19, „A“). Proto vítám fin. ohodnocení repre trenérů, neboť tak může k nám zavítat odborník i z celé fotbalové obce. A proto také vítám vytvoření U-17, U-15, kde dostanou šanci i další trenéři, aby získávali zkušenosti, které v budoucnu mohou zužitkovat dále. Avšak pokud i zde se bude stupeň pohybu bude blížit nule….

Myslím, že je chybné říkat spodek tabulky nikoho nezajímá, zajímá-holky, které ji hrají, jejich fanoušky, oddíly s druhé ligy, samotný svaz, mě a celou ženskou kopanou (a musí zajímat), neboť jak se říká, jak silná je nejtenčí část provazu, tak silný bude celý provaz....jak pevný je nejtenčí článek, tak pevné je celé těleso….což mluví za vše
POŘÁD MÍT O CO HRÁT, MÍT BOJ V OČÍCH I V SOBĚ neplatí jenom pro špičku, ale pro všechny. A na druhou stranu: samé prohry a ne ledajaké (13:0, 9:0, 10:0) jsou motivujícími pro Vás-týmy z nižších pater? Nebo demotivujícími. Chodíte do zápasu, že chcete vyhrát, že si chcete zahrát? Nebo že jdete jen bránit? Tak jak jsem uvedla, z vlastní zkušenosti vím, že jsme chodily betonovat a motiv-dostat co nejmíň branek. A to bylo dřív u Slávie, Sparty, dva týmy, ale kdybych měla hrát ještě s dalším třemi, čtyřmi s tímto, moc bych chutí neměla. Vždyť motivace je živena výhrami (samozřejmě i prohrami, které nám ukazují naše chyby a nedostatky, ale když je těch proher tolik, výher poskromnu.....opravdu to motivuje stále stejně?). Ano i nám se stalo, že jsme dostaly (jakožto špička ligy) výprask od Sparty 8:0, ale tohle byl spíš ojedinělý výsledek, než standart (my byly v tu dobu v krizi celkově. A naše výsledky na jaře byly prostě mizérie). Ale je tu to ale. Takový výprask jsme již během sezóny nedostaly….Ale tím se nad nikým nepovyšuji a nesnižuji ani hráčky ani týmy, které hrají ve spod tabulky. Vím, jaké to je, když na to člověk nemá. A také vím, jak tyto zápasy nemohou ani nám ani týmům o tolik slabším dávat. Vždyť jedna ze základních pedagogických zásad v TV je: zatěžovat úměrně vzhledem k připravenosti a fyz. zdatnosti jedinců. A převedu-li to na fotbal je to to samé. Nelze chtít „tvorbu učení“ když tým není připraven. Během takových zápasů obra s palečkem, obr svůj výkon nezvyšuje neboť si může dovolit flákat. A paleček si výkon zvýší jen do určité chvíle, dokud má síly, ale jakmile ty odejdou, je to jen odevzdanost (a mluvím jak o fyz. a psych. silách). Vždycky je lépe měřit síly se stejně dobrými, či o něco lepšími, o něco horšími než my, to posouvá, ale dlouhodobě měřit nesouměrné to je destruktivní.
Tímto jenom konstatuji, že liga není v současné situaci unositelná a smysluplná ani pro týmy ve spod, ani pro týmy nahoře tabulky v počtu dvanácti členů. Však v budoucnu, budou-li týmy připraveny, proč ne 12 týmů, ale zatím ta kvalita ještě není! A je rozdíl, pro zvyšování výkonu „silnějších týmů“ hrát 8 zápasů či 4 zápasy, kdy výkonnostní i herní rozdíl těchto týmů je markantnější nejenom o jednu třídu. A i když p. Matýsek hovořil o dítěti (tedy 12 týmů v první soutěži), kterému se nedalo ani šanci (souhlasím plně s nesmyslností kroku na jeden rok něco vyzkoušet)…. zároveň dodávám, že prostě týmy, které mají skóre hodně rozdílné, bodů míň je teď víc než při menším počtu celků. Stačí se podívat na konečné tabulky z předchozích ročníků, kdy byla liga o 10 týmech a i o 12 týmech, jak bodově tak podle skóre vypadala naše liga v minulosti takto: viz www.vlcnov.cz/iveta (záložka COMPEX, historie)
A týmy, které v druhé lize jsou těmi top a sázejí těm zespodu tabulky jeden gól za druhým to asi znají ten pocit, že jim to nedalo tolik, jako kdyby hrály s kvalitním týmem…a když se tato situace pro hráčky opakuje rok, co rok to i pro nás, pro ně demotivující. Vy-týmy z 2. ligy, které tolik vyčníváte většinou tak aspoň nakouknete někam dál, zkusíte vyšší level, ale kam se dostanou lepší týmy z ligy? Jeden do ligy mistrů, a tam se právě ukazuje, jak nám v naší lize chybí příprava a jak je to stále ještě málo. A tým z 2. ligy, který tolik vyčnívá ve své lize se dostane do 1. ligy, kde musí sice prokázat své kvality (jasně první rok je nejtěžší), ale i když na konci sezony skončí poslední má šanci se udržet, je tu baráž (nepadá se rovnou do 2.ligy jak u chlapů) tím je pro šance v první lize se udržet větší. A to mi přijde fér.

BUDOUCNOST LIGY
Kompromisem pro všechna pro a proti, které jsem nejenom já, ale i ostatní zde uvedli pro mě zůstává podoba ligy s 10ti týmy, kdy po skončení první části by pak první 4 hráli spolu, další 4 spolu a poslední dva týmy z 1. ligy o udržení se v nejvyšší soutěži se dvěmi postupujícími týmy z 2. ligy (1 tým Morava, 1 tým Čechy). Mohli by pak hrát buď klasickou baráž, či play off, ale ta mi přijde míň fér, nebo opět soutěž mezi sebou model jak předchozí. A tady by se ukázalo, kdo je opravdu lepší a kdo má na to hrát v první lize.
Dívala jsem se na termíny soutěže 2. ligy a liga se tento rok hrála na podzim od 27.8.-22.10., jarní část trvala od 8.4.-3.6. Jak jde vidět 2. liga začíná později a končí dříve než 1. liga. Proto by šlo termíny posunout tak, aby se zároveň končilo v obou ligách, navrhovaná soutěž 3x4týmů by se pak začaly hrát současně. Zamezilo by se tak i „náhodné“ výhře na neutrální půdě u baráže, náhodné výhře v play off a kvalita by byla jasně prověřena. Všechno lze udělat tak, aby to sedělo, jen chtít. (dnes již většina týmů za nepříznivého počasí hraje na umělce, takže ani s plochami by nebyl problém).
Počítala jsem dále počet termínů potřebných pro následující ročník jak pro samu soutěž, tak pro reprezentaci. Kdyby byla soutěž takto koncipována, spotřebovalo by se 24 termínů celkem (viz.dole propočet). Reprezentaci U-17 nepočítám, neboť jak jsem se dívala oddílová příslušnost nominovaných hráček je mnohem různorodější než v ostatních repre výběrech a tak nebude tak velkým problémem 2-3 hráčky nahradit (jediná Sparta má zde 4 hráčky jinak jsou to1,2,3fráčky). Dalším důvodem proč nepřerušovat ligu v době repre U-17 je fakt, že mnohdy ani dorostenecké mančafty u mužů si kola neodkládají, i když jejich mladí reprezentanti nejsou pro tato mistrovský zápas k dispozici. Tím pádem dostávají šanci i ostatní hráči, na které padá tíha odpovědnosti (učení se novým rolím+). Ale kdyby i přesto někdo to nedokázal překousnout, jistě se termíny najdou. Nebo liga se může o termín dřív začít či později ukončit.

TERMÍNOVÁ BILANCE:
celkový počet termínů pro odehraní soutěže 18+6 = 24 termínů
podzimní část: začátek ligy 11. 8. (jako obvykle)
konec 25. 11. (jako obvykle) = 16
jarní část: začátek ligy 15. 8. (jako obvykle)
konec 22. 6. (jako obvykle), tj. 14
+ 2-3 svátky (jeden je v pondělí) = 16-17
celkem = 32-33 termínů
potřeby REPRE:
podzimní čás: A-2termíny+U19-1termín = 3
jarní část: A-1termín (další tři se hrají přes týden)
+ ??? U19 není uveden plán akcí = 1 + ?
celkem = 4 + ? termínů
VÝSLEDEK: 32-33 termínů
- 4 + ? termínů = 28 + ? x potřebný počet 24 termínů

tedy 4 termíny nám zůstávají navíc pro potřeby A i U-19 (dobrá bilance)


Čím dál víc přemýšlím nad zavedením pohárové soutěže na bázi mužské obdoby, zdá se mi tento krok svým způsobem také scestný, neboť chceme především vyplnit reprezentační mezeru, aby týmy nestály. Jak jsem teď zjistila těch mezer bude 4-?(6-8). Do poháru by se mohli přihlásit nejspíš jenom týmy z první ligy, pokud se má hrát o víkendu, v repre přestávkách, neboť 2. liga v termínech repre přestávkách nemá svoji soutěž zastavenu.
Pro 10 účastníků (nesouměrný počet na soutěž typu pavouka), pokud bude systém play off bude spotřebováno 5-6 termínů. Dobrá to by se vešlo do předpokládaného rozpočtu akcí reprezentace. Ale jak by to vypadalo? Postupně by odpadávaly týmy, které by měly zaplňovat hrou reprezentační přestávku, a v posledním kole by už hrály jen dva týmy a dalších osm by stálo? Pohárový systém formou play off mi tímto přijde nevyhovující. Nevím, ale začínám pochybovat, zda je to ta správná cesta?
Opět nastoleno několik argumentů i otázek, které ne všem se budou líbit. A vím, že možná bych si mohla uškodit, ale jsem zvyklá říkat to, co si myslím a to, co cítím. A trenér reprezentace Dušan Žovinec si myslím, že již dávno je profesionálem na to, aby neposuzoval mé výkony na hřišti podle názorů, které mám o fotbale. Věřím, že pokud mé výkonu budou odpovídat reprezentační úrovni, potud tam budu a pokud nebudou, nemám tam co dělat.

pan Dolejš se nejen hluboce mýlil, ale myslím si, že pokud byla vhodná doba na takovýto výrok vůči týmu Hlučína, přijít by nyní měla rovněž patřičná omluva na tuto stranu,... nebo se pletu? :)Opravdu Hlučínským hráčkám gratuluji k výhře, výsledek 3:0 proti týmu Ředic je moc krásný a myslím si, že rovněž hodně dopředu a na velice dlouhou dobu umlčel i všechny jasnovidce fotbalového sestupu! Navíc jak koukám, bodově jste se dotáhly i na ostatní týmy a to máte za sebou již zápasy se Spartou, Hradcem, Brnem i Slováckem... no co dodat! perte se, věřím, že jste ještě v této sezóně neřekli své poslední slovo... A pade Dolejš: Co bude s tím krkem v šanc??? :-) Přeji hezký den...

Zdravím všechny,
nedá mi to a musím napsat malý příspěvek do diskuse,kterým se chci připojit k Hofi a vyjádřit svůj souhlas s jejím názorem ohledně rozšíření ligy na 12 týmů.
po x-letech ve Slávii Praha jsem nyní již druhým rokem na hostování v týmu Mladé Boleslavi,který hraje druhou ligu východ.
včera odpoledne náš tým hrál s druholigovým "B"týmem Teplic.
Teplický tým přijel o 8hráčkách a zápas se tedy hrál....ale nedohrál.Po 10 minutách druhé půle...kvůli zranění jedné z hráček Teplic byl předčasně rozhodčím ukončen pro nedostatečný počet hráček v poli.Upozornuji,že se hrálo od 14hod. a v ten samý den i "A"tým Teplic hrál na Spartě 1.ligu a poté i jejich juniorka.Jsou to sice jen spekulace,ale je jasné,že spěchali na zápas juniorky do Prahy a troufám si tvrdit,že ty samé hráčky nastoupily i v dalším zápase.Bohužel ten,kdo na tom tratil nejvíc byl náš tým....diváci,ani vám raději nebudu psát kolik hráček tím takzvaně otrávili,naštvali,zbytečně se platili rozhodčí,hřiště, zajištovali pořadatelé...atd.atd......
Pokud tým nemá dostatečný počet hráček at se tedy z jedné soutěže odhlásí a nekomplikuje situaci,nehleděně na to,že co se týká mladých hráček,které nastupují během jediného dne třeba ke dvoum po sobě jdoucím zápasům...to se týká hlavně 1.ligy vůbec nechápu tento systém,ptž tímto stylem se jen hráčky odrovnají,bude víc zranění,přetěžují se jejich síly.
Nejsem zrovna typ,který by rád posílal příspěvky do diskusí na různých stránkách,ale tohle byl opravdu vrchol a chtěla bych to prezentovat a doufám,že se nad tím někdo zamyslí a začne se na svazu trochu přemýšlet v tomhle směru.Hraju fotbal už 25 let/páni už???/ pořád mě stále stejně baví a neměnila bych,ale tohle by se stávat nemělo.
Dana Jeřábková