Společná kompetice se Slovenskem – ano nebo ne? Úvahy FAČR v tomto smyslu vedly tady k diskusím, kde padl i návrh tuto kompetici vést společně se státy jako Polsko, Rakousko, Maďarsko a Slovinsko. I v Belgii a Nizozemsku (dále budu používat snadnější term Holandsku) je tato otázka poslední dobu aktuální a uvažuje se o zavedení společné BeNeligy. Dovolím si níže dát přehled otázek a problémů, které se v tomto smyslu v Belgii objevují a které jsou universální, a tedy také platí pro možnou společnou ligu se Slovenskem nebo jinými státy.

O CO JDE?
Poslední léta nehrají holandské a belgické kluby už žádnou významnou roli v Evropě. V létech ´80 hrálo ještě celkem 5 belgických klubů finále nějakého Evropského poháru - v posledním decennium ale už žádné mužstvo nedosáhlo finále Europe League, natož Champions League. Holandsko na tom není o nic lépe. Poslední Evropský pohár získal Feyenoord v 2002, když vyhrál nad Borussií Dortmund Europacup I. Jaký kontrast s léty ´70, když 4 x v řadě zvítězil holandský klub. Znalci jak holandského a belgického fotbalu (holandští trenéři kteří dlouhodobě působí v Belgii - Boskamp, de Mos atd.) mají názor, že kluby těchto zemí se už nemůžou dostat dál než do čtvrt-finále evropských pohárů.

Evropský fotbal má tedy problém. Kluby z velkých fotbalových zemí jako Španělsko a Anglie dominují v Evropě, malé země jako Belgie a Holandsko už nehrají žádnou významnou roli. Možné řešení je založení BeNeligy. BeNeliga je, jak jméno samo říká (Belgie-Nederland-liga), fůze mezi belgickou a nizozemskou kompetici. Znamenalo by to, že stávající belgická (Jupiler Pro League) a nizozemská (Eredivisie) první liga by zmizela a byla nahrazená společnou kompetici, kde by nejsilnější holandské a belgické kluby hráli proti sobě. Toto řešení má jak příznivce (Marco van Basten, Michel Platini, šedé eminence Anderlechtu Michel Verschueren), tak odpůrce (předsedové jak belgické Profligy, tak holandské sekce placeného fotbalu).

ARGUMENTY PRO

EKONOMICKÉ ASPEKTY:
Jestli belgické a holandské kluby chtějí ještě někdy hrát významnou roli na evropské úrovni, musí vyřešit svojí finanční situaci. Budgety klubů obou zemí jsou velmi nízké v porovnání s kluby evropské elity. RSC Anderlecht má budget kolem 35 mil EUR – nejvyšší v Belgii. Na evropské úrovni to ale neznamená vůbec nic a Belgie pokulhává po fotbalových velmocích. Dle finanční zprávy UEFA pro rok 2011 je Belgie v evropským měřítku až na 11 místě, co se týká průměrného budgetu prvoligových klubů. Ani Holandsko na tom není o tolik lépe. Kluby v Eredivisie mají průměrný budget ve výši 23 mil EUR (575 mil Kč) oproti 15 mil EUR (375 mil Kč) v Belgii. Nedá se to porovnávat s budgetem klubů, které hrají v anglických, španělských, anglických, italských, francouzských nebo německých kompeticích.

Podle příznivců společné BeNeligy by to bylo možné řešením spojení obou kompeticí. Tímto by se potenciální trh podstatně rozšířil, což znamená více sponzorů a tedy více peněz. Také by se zvýšil zájem ze zahraničí, co by znamenalo větší příjmy z televizních práv. K porovnání: v Holandsku se v 2011-12 rozdělovalo celkem (pro všechny kluby společně) 35 mil EUR z příjmu z televize, v Belgii 55 mil EUR. Manchester United sám měl v 2010-11 příjem z televizních práv ve výši 69,3 mil EUR, Blackpool vydělal nejméně v Premier League, ale stále 44,5 mil EUR – tedy více než všechny holandské kluby dohromady. Spojením obou kompeticí by se potenciál televizních diváků navýšil z cca. 11 mil obyvatel Belgie a 17 mil Holandska na 28 mil obyvatel obou zemí.

SPORTOVNÍ ARGUMENTY
Spojením obou lig by nastoupili nejlepší belgické a holandské kluby proti sobě a tím by se hrálo více top-zápasů. Hráči by získali více zkušenosti a zvykli si na zápasy ve větším rytmu, čím by se lépe mohli měřit s evropskou špičkou. Top-zápasy jsou také zajímavé pro vývoj (mladých) hráčů. Vzhledem k tomu, že by kompetice byla těžší než stávající Jupiler Pro League a Eredivisie, by se celková úroveň zvýšila a velké talenty těchto klubů by déle zůstávali hrát ve vlastní kompetici, než aby mířili do zahraničí. K tomu přijde, že talentovaní hráči ze zahraničí by snadněji mířili ke klubům z Belgie a Holandska, než tomu momentálně tomu je.
Kdyby se kluby jako například Anderlecht, Club Brugge, Standard spojily s PSV, Feyenoord a Ajaxem v jedné BeNelize, by podle příznivců bylo možné časem dosáhnout úroveň Francie nebo Španělska, a úroveň BeNeligy by se také přiblížila zemím jako Německo.

Zavedení BeNeligy by také mělo přispět k pozitivnímu image oproti FIFA a UEFA, které by při úspěšné společné kompetici rychleji byly ochotné těmto zemím svěřit společnou organizaci evropského nebo světového šampionátu.

STANOVISKO UEFA
Do nedávna měla UEFA veto proti této společné kompetici. V únoru 2012 nechala UEFA ale vědět, že prozkoumá jak by kompetice která překračuje hranice jednotlivých států, mohla vést k tomu aby se finanční nerovnováha ve fotbale alespoň nějak zlepšila. Podle Williama Gaillarda, senior advisor předsedy UEFA Michela Platini, je situace vážná: „Už nestojíme oproti tomu (společné kompetici) negativně. Naopak založíme pracovní skupinu, která bude impakty prozkoumávat. Jestli nic nebudeme dělat, hrozí, že profesionální fotbal během následujících deseti let v 40 z 53 evropských států bude ohrožen a zmizí“ (Het Nieuwsblad, 3/2/2012).

ODPŮRCI

Podle odpůrců je ještě až moc neodpověděných otázek. Má se tato BeNeliga hrát celou sezónu, nebo jen půl sezóny s tím, že v první půlce by jak Belgie, tak Holandsko hrála svojí vlastní ligu, aby následně, od ledna, si nejlepší kluby to rozdali v BeNelize a určilo se, kdo bude šampiónem a kdo bude hrát evropsky? Výhoda by byla, že malé kluby by nevypadly ze hry.

Dále je otázka počtu teamů. 16 jako v Belgii? 18, jako v Holandsku? Nebo 20 jako v Anglii a Španělsku? Jednou až se tohle rozhodne, se musí řešit otázka kolik teamů bude z Belgie a kolik z Holandska. Dvě možnosti: obě země budou mít stejný počet klubů, anebo Holandsko, vzhledem k tomu že je rozměrově větší než Belgie a má více obyvatel, jich bude mít více, což by bylo logické. Otázka je, jestli belgické kluby s tímto budou souhlasit.

Dále, co bude s zastoupením v Evropě? Teď se kluby, které na konci sezóny končí na vrchních pozicích v domácích kompeticích, můžou účastnit evropských pohárů. Co ale nastane, kdyby v BeNe-lize všechny kluby, které skončí na předních příčkách, byli buď holandské, nebo belgické? Tím by jedna země byla pře-zastoupená v Evropě, a z druhé země by nehrálo ani jedno mužstvo. Tím by ani jeden belgický nebo holandský klub nemohl souhlasit. Například Anderlecht se nechal slovy svého manažera Hermana Van Holsbeeck slyšet, že šance na evropský fotbal musí být zachované pro kluby obou zemí.

MALÉ KLUBY
Ty patří mezi odpůrce, protože jim hrozí že budou jen hrát v nižších ligách. Jejich příjmy by byly ohrožené, co by mělo impakt na jejích existenci. Je dostatek příkladů klubů, které spadly do druhé ligy a následně se dostaly do finančních problémů. Řešení by mohlo být, že by BeNeLiga část svých příjmů rozdělovala mezi kluby z nižších lig. Otázka je, jestli velké kluby s tímto budou souhlasit.

A je ještě jeden problém: jazyková bariera. Většina klubů v BeNeligy by byla z Holandska a z Vlámské části Belgie, kde se také mluví holandsky (vlámsky). Belgie má ale také kluby ve Walónsku, kde se mluví francouzsky, jako například Standard Liége. Tyto kluby chtějí dál komunikovat ve vlastním jazyce, tedy francouzštině. V Belgii to není pro vlámské kluby problém, země je dvou-jazyčná, ale holandská strana se proti tomu staví a chce veškerou korespondenci a administrativu vést v holandštině. A aby walónské kluby přešli na cizí jazyk nepřipadá v úvahu. V projektu ČR/SK a možně Rakousko, Maďarsko a Slovinsko by byl problém ještě větší…

Jak příznivci, tak odpůrci BeNeligy mají tedy své (dobré a pádné) argumenty. Stejně jako uživatelé tohoto webu. Uvidíme, co přinese budoucnost, ale slova UEFY že hrozí že menší země, kde kluby nejsou ekonomicky tak silné aby mohly ze stejnými zbraněmi konkurovat a tedy by v blízké budoucnosti mohly vypadnout ze hry, stojí za úvahu.

(Mimochodem: Dle výzkumu v Holandsku (20.110 dotazovaných) je 10.099 fanoušků pro a 10.011 proti společné BeNe-lize, tedy cca. 50/50%. A poslední poznámka: od 2012-2013 hrají ženy již společně v Belgicko-Holandské kompetici, a doposuď to funguje perfektně).