Zimní přestávka je v našich končinách nebývale dlouhá, není tak divu, že fotbalový fanoušek za ty zhruba tři měsíce odvykne od své rutiny, kdy jednou za 14 dnů jde podpořit svůj tým na stadión, obtýden sleduje zápas na hřišti soupeře buď prostřednictvím obrazovky, nebo si udělá výlet do cizího města, a mezičas vyplňuje tu více, tu méně fundovanými komentáři třeba právě na Slávistických novinách. Přeci jen, ku příkladu přestupové spekulace a další obdobné věci spjaté s obdobím zimní přípravy jednoduše nemohou plnohodnotně vyplnit prázdnotu na duši, která se v zimních měsících u fanoušků vytvoří. Nelze se pak divit, že člověku pak možná ani nepřijde, že by se již za pár momentů mělo na osmi stadiónech prohánět za kulatým nesmyslem 22 fotbalistů pod dozorem 4 pánů v barvách FAČRu. Pokud je toto přesně váš případ, možná po přečtení následujících řádků nasednete do vozíku jedoucího po horské dráze s příznačným názvem - Už je to zase tady! - i vy.

Důvod první - Naděje. Při pohledu na tabulku a s vědomím veletočů, které rámovaly přípravné období u bodových sousedů, je jasné, že červenobílí mají po letech zase naději na to uhrát si v lize pohárové umístění. Nahrává jim samozřejmě fakt, že za určitých konstelací může stačit i páté místo, což v letech minulých nemohlo, ale i fakt, že krom ústřední trojice v lize neexistuje konsolidovaný tým, u kterého by nebylo pochyb, že bude s jistotou lézt po příčkách žebříku, než protne laťku ohraničující poháry. Žádný tým na to není dostatečně šikovný, každý bude vrávorat, včetně samozřejmě Slavie. Té by mohl však nahrávat fakt, že krom Mladé Boleslavi a Teplic doma nepřivítá žádný vyloženě špičkový tým. Do jaké míry je to skutečná výhoda, však zůstává velmi spekulativní při vzpomínce na vystoupení sešívaných proti Brnu a Hradci. Avšak právě z toho důvodu, že podobné výpadky pravděpodobně budou postihovat i ostatní, nelze sešívané z boje o pátou příčku vylučovat. 

Důvod druhý - Noví hráči. Každé přestupové období s sebou nese tu větší, tu menší okysličení kádru. U Slavie šlo, co se týče přírůstků do kádru, spíše o tu druhou variantu, avšak každý z hráčů, co přišel, slibuje potenciálně zajímavou a nevšední podívanou. Dovoluji si zařadit mezi nové hráče i Levana Keniju, který sice stihl odehrát již dva necelé zápasy na podzim, ale pravá kouzla, které umí ze svých nohou vykouzlit, nám bude ukazovat, pokud zůstane zdravý, až nyní na jaře. Co se týče Simona Deliho, tak během jednoho z přípravných zápasů jeden ze slávistických fanoušků prohlásil - sice mu to nejde, ale díky jeho eleganci se na něj dobře kouká. Krom těch vyloženě mladších slávistů si každý vzpomene, jakou radost nám rozdával Mickäel Tavares. Deli by na něj minimálně co se týče té elegance mohl navázat. Krom toho by Slavia možná mohla mít v Tamásovi po letech (vlastně když se to vezme kolem a kolem, tak od dob Ferryho Dřížďala) progresivního levého beka. A odchovanci v podobě Marka Červenky nebo Michala Švece, to již je jen bonbónek navíc.

Důvod třetí - Ztotožnění s kádrem. Tento bod je čistě subjektivný, to je třeba uznat. Na druhou stranu je zde několik faktů, které mu dodávají na vážnosti, především ve srovnání s minulostí. Tak prvně je třeba začít osobou trenéra. Miroslav Beránek nemusí sednout každému, na druhou stranu nemůže být sporu, že jde o obrovského slávistu, který by pro náš milovaný klub udělal první poslední, což při srovnání například s loňským jarem znamená obrovský posun kupředu. A zadruhé zde máme samotnou skladbu kádru, jehož takřka polovinu tvoří buď přímo odchovanci, nebo hráči se Slavii již dlouhodobě spjatí jako například Martin Latka nebo Milan Škoda. Mám za to, že nyní si slávistický fanoušek může při cestě na stadión říci, že jde na Slavii koukat na slávisty (což nebylo vždy pravidlem), a to je přeci krásný bonus navíc.

Důvod čtvrtý - Tribuna Sever. I přes spory, které propukly zejména po derby, je jasné, že právě tribuna těch nejhlasitějších příznivců díky svému fandění a nápaditým choreografiím zvedá zážitek z návštěvy našeho svatostánku. Nyní přichází nové období této tribuny, kdy chtělo by se říci lehce alegoricky - Král zemřel! Ať žije král!, kdy po dlouhých letech odešla na zasloužený odpočinek hlavní ikona Strašák a jeho místo převzali další. Bude zajímavé sledovat, na jakou cestu nyní TS nastoupí. Krom toho se jistě můžeme těšit na další zajímavé a nápadité choreografie, u jejichž realizace vypadá mimojiné několik dalších z těch mála vlasů, které zbyly jednomu ze zdejších přispěvovatelů. Dovolil bych si pod tuto kategorii podřadit ještě v krátkosti jednu menší, a to jsou výjezdy. Jaro totiž nabízí minimálně tři lokality, kde to vždy stojí za to, konkrétně hned ten první v Liberci, následovaný Plzní a pro změnu ten konečný v Hradci Králové.

Důvod pátý - Počasí. Poslední důvod v sobě skrývá lehký podtón nadsázky, ale na druhou stranu pokud jste teplomilní jako třeba já, tak není radno ho podceňovat. Na jaru narozdíl od podzimu je totiž krásné, že čím více kol, tím je počasí lepší a lepší. A tak zatímco většina podzimu se odehrává za sychravých podmínek, na valnou část jara obvykle můžete chodit i v tričku, popřípadě samozřejmě dresu. A ono, co si budem povídat, i to vychlazené pivo se sluníčkem v zádech chutná o mnoho lépe, než v momentě, kdy kelímek zimou sotva udržíte v ruce. A to je ta návštěva stadiónu hned příjemnější!