Rozhovory

Rozhovor s Luďkem Klusáčkem

Minulý týden se vrátil z Koreje úspěšný český univerzitní tým a spolu s ním i trenér béčka Luděk Klusáček a útočník Tomáš Hašler. Z rozhovoru s Luďkem Klusáčkem se dozvíte více o celém turnaji, náš trenér prozradil i to, proč raději v Koreji nejedl maso.

To, že máte funkci asistenta univerzitního týmu, věděl až do univerziády málokdo. Jak jste se k tomuto postu dostal?

Univerzitní tým se schází až u příležitosti univerziád, které se konají jednou za dva roky. Letos jsem na ní byl poprvé. Během jara mě oslovil pan Buzek, že předpokládá, že by základ týmu tvořili hráči Slavie, měl na mysli Kounovského, Hašlera, Dubského a Kotrbu. Dále vycházel i z toho, že znám hráče z třetí ligy, kteří hlavně na univerziádu jeli.

Jak probíhá příprava na univerziádu?

Měsíc před ní jsme měli třídenní soustředění, potom ještě jedno a hned jsme letěli do Koreje.

Jak moc se obměňuje kádr?

řekl bych, že asi polovina hráčů, možná ještě víc, byla na minulé univerziádě, takže nějaké zkušenosti a vazby již mezi nimi byly.

Jaká jsou kritéria pro účast hráčů?

Musí studovat a mohou jet ještě rok po ukončení studia. Další kritérium je věk, myslím, že jim nesmí být víc než dvacet osm let.

Co všechno tato práce obnáší?

Nejdůležitější je výběr hráčů. Musím říct, že je trochu limitován i termínem, protože univerziáda se hraje v průběhu ligy a kluby hráče nechtějí uvolňovat. Z toho jsme museli vycházet a řada hráčů z vyšších soutěží se tam nedostala. Z ligy tam měli být Krmaš a Michal Starec ze Žižkova, z druhé ligy Václav Paleček a Michal Šilhavý.

Byli nominováni i hráči z nižší soutěže než ze třetí ligy?

Ne, odjeli hráči čFL a MSFL.

Co se týče ostatních týmů na univerziádě, měly k dispozici třeba prvoligové hráče?

Abych řekl pravdu, tak to nevím, slíbili mi, že mi to ukážou, ale potom jsme se k tomu nedostali.

Kolik bylo na turnaji mužstev?

Celkem 16 týmů, hrálo se ve skupinách po čtyřech, dva týmy postupovaly, potom se hrálo k.o. systémem. Ti, kdo skončili ve skupinách na třetím a čtvrtém místě, dále hráli o umístění. To znamená, že každý odehrál šest zápasů.

Kromě mužstev, která se střetla s Nigérií a kontumačně nad ní vyhrála. To potkalo i vás ve skupině.

Nigérie přijela pozdě a ještě se jim ztratily dresy a ostatní věci, takže k utkáním nemohli nastoupit.

Jak kvalitní byly ostatní týmy?

Neviděl jsem už mužstva, která vypadla ve skupinách, ale pokud vezmu naší skupinu, tak třeba Jihoafrická republika měla výborné mužstvo. Každý kontinent má své mužstvo, které má silné i slabé stránky.

Hraje se nějaká kvalifikace na turnaj?

Je to dělané tak, že prvních osm mužstev z minulé univerziády jde do soutěže a pořadatelé poté vybírají na základě přihlášek dalších osm mužstev.

Jak lidé prožívali zápasy?

Chodilo na ně od tisíce do čtyř tisíc. Všechna mužstva měla své příznivce a nebylo to z povinnosti, opravdu nám fandili. Lidi to bavilo, zpívali, hráči nás během utkání kvůli tomu ani neslyšeli.

Jak probíhala příprava na zápasy se soupeři, které jste nikdy neviděli hrát?

Byla to pro nás velká neznámá, ale během prvního kola jsme si natáčeli soupeře na video, takže jsme kromě prvního viděli hrát všechny.

Zkoušeli jste odhadnout před začátkem, jaké umístění český tým může získat?

To se nedá dopředu odhadnout, neznáte soupeře, nevíte, co udělají podmínky s hráči. V Koreji to bylo složité s aklimatizací, teplota okolo třiceti stupňů, ale obrovská vlhkost vzduchu, navíc i časový posun.

Univerziádu provázely nepokoje ze strany Severní Koreje, hrozili i útoky a podobně, cítili jste se bezpečně?

Probíhaly tam poměrně přísné prohlídky při vstupu do univerzitní vesnice a nevšimnul jsem si ani náznaku nějakého problému.

Které bylo podle vás nejtěžší mužstvo?

Itálie a Japonsko, s oběma jsme prohráli.

Jaká byla organizace?

Perfektní, hřiště byla výborná.

Hráli jste na těch, na kterých se hrálo mistrovství světa?

Slavnostní zahájení bylo na něm, na něm bylo sedmdesát tisíc lidí. Potom jsme hráli na menších, přímo v Tegu byly asi tři hřiště, jednou jsme jeli za zápasem asi sedmdesát kilometrů.

Jaké bylo jídlo?

Byla tam společná jídelna pro všechny sportovce, na výběr bylo z evropské, orientální i muslimské kuchyně. Přestože ke konci už všichni měli chu? na knedlík a svíčkovou, tak hladem jsme netrpěli.

Ochutnal jste nějakou specialitu?

Zkoušel jsem, ale ani nevím, co to bylo. Spíše jsem testoval rostlinné produkty, do masa jsem se moc nepouštěl, protože jsem slyšel, že tam jedí psy, takže jsem raději zkoušel ryby.

Co univerziáda přinese hráčům?

Určitě zkušenosti a i sebevědomí, když byli úspěšní. Poznali různé fotbalové styly a museli se přizpůsobit podmínkám, které tam vládly.

Byl to zážitek i pro vás?

Byl to zážitek, taková malá olympiáda, strávili jsme tam čtrnáct dní. Byli tam sportovci ze 170 zemí, takže určitě zážitek.

Původní nominace univerzitního týmu:Aleš Broulík, Vít Caudr, Tomáš Hašler, Ondřej Hnát, Pavel Korbelář, Tomáš Kounovský, David čáslava, Radovan Kroulík, David Lukeš, Václav Paleček, Jan Poláček, Petr Růžička, Ivo Sekerka, Tomáš Sluka, Michal Starec, Michal Šilhavý, Tomáš Večeřa, Marian Viskup.

Zápasy ve skupině:

čR - JAR: 3:1, góly: Sluka, Kroulík, Hnát
čR - Nigérie: 3:0 (kontumačně)
čR - Japonsko: 1:2, gól: čáslava

čtvrtfinále: čR - Írán: 3:2, góly: Hašler 2, Viskup
semifinále: čR - Itálie: 0:3
o 3. místo: čR - Maroko: 3:1, góly: Poláček 2, Lukeš

Komentáře (0)

Přidávat komentáře mohou pouze přihlášení a registrovaní uživatelé. Přihlašte se zde

Zatím nikdo nevložil žádný komentář. Buďte první :)